
TVOŘENÍ VLASTNÍ RUKOU
poezie
Psaní básniček mně s věkem neopustilo. Ovlivnilo mně čtení haiku, asijské poezie, poezie p. Skácela, p. Zahradníka, p. Seiferta...
Země rozprostřená
Jsem země nekonečná rozprostřená
spirálami do tebe padám
a s tebou se vznáším
přes vrcholky hor
tam kde jsou bílá místa
snášíme se jako teplý déšť.
*
Kamínek
v dlaních vzpomínky na něhu tvých doteků
nabízím je jako dar tmavomodrému nebi
ozvěnou se vrací na břeh vlnami vyvržený
kamínek s horkým srdcem pouště…
*
Lasturka
Líbilo by se mi být jednou z těch lasturek vonících chaluhami na pobřeží
a nechat se omývat vlnami.
Být a nebýt zárověň.
Při přílivu by mně moře spláchlo,
proudy by mně houpaly až ke dnu…
Tvá ruka by mně zvedla
a vynesla znovu na břeh.
Naslouchal bys mému šumění,
mému srdci na slunci,
bílé lasturce.
*