poezie

Psaní básniček mně s věkem neopustilo. Ovlivnilo mně čtení haiku, asijské poezie, poezie p. Skácela, p. Zahradníka, p. Seiferta...

 

 

Země rozprostřená

 

Jsem  země nekonečná rozprostřená

spirálami do tebe padám

a s tebou se vznáším

přes vrcholky hor

tam kde jsou bílá místa

snášíme se jako teplý déšť.

    

*

 

Kamínek

 

v dlaních vzpomínky na něhu tvých doteků

nabízím je jako dar tmavomodrému nebi

ozvěnou se vrací na břeh vlnami vyvržený

kamínek s horkým srdcem pouště…

 

*

 

 Lasturka

Líbilo by se mi být jednou z těch lasturek vonících chaluhami na pobřeží

a nechat se omývat vlnami.

Být a nebýt zárověň.

Při přílivu by mně moře spláchlo,
proudy by mně houpaly až ke dnu…
Tvá ruka by mně zvedla
a vynesla znovu na břeh.
Naslouchal bys mému šumění,

mému srdci na slunci,

bílé lasturce.

 

*